Národní technická knihovna digitalizovala v roce 2016 pět starých tisků a jeden jejich konvolut. Vytištěná díla pocházejí z období 16.-18. století a byla vytištěna převážně na území dnešního Německa, ale také v Polsku, Rusku a ve Francii. Obsahem jednotlivých svazků jsou pojednání z oblasti matematiky, geometrie a přírodních věd, zčásti aplikovaná i v praxi (stavba lodí, sborník představující různé přístroje a vynálezy).
Zpřístupněné rukopisy ze sbírek Vojenského historického ústavu pocházejí s jednou mladší výjimkou ze 17.-19. století a obsahují zejména různá pojednání o fortifikačním stavitelství a výcviku vojenských jednotek, ale také zápisky týkající se vojenských událostí (zvláště rakousko-pruské války roku 1866, sign. IIR C 16172, IIR C 16486, IIR G 431, ale také sedmileté války, sign. IIR F 355) nebo slovník k vojenské mluvnici. Rozsahem vyniká zpracování dějin druhého praporu rakouských polních myslivců v letech 1808-1863 Antona Mudrocha (IIR F 527).
První část zpřístupněných rukopisů Národní knihovny ČR zahrnuje celkem 27 signatur, které pocházejí jak z jejího historického fondu, tak z pozdějších akvizic (mj. thunovská knihovna v Děčíně, pražská lobkowiczká knihovna). Jde o kodexy napsané v době od 13. do začátku 16. století, jejichž obsahem jsou texty teologické, ale i kazatelské, morálně-naučné, liturgické, astronomické, lékařské, rétorické a další. Výrazněji jsou zastoupeny rukopisy jazykově německé (signatura XVI) a české (signatura XVII), z nichž je možné zmínit např. nejstarší dochovaný opis díla Život Krista Pána (XVII A 9), text Lukáše Pražského O obnovení církve svaté (XVII E 31) nebo překlady Řehoře Hrubého z Jelení (XVII C 19, XVII E 33).
Státní oblastní archiv v Litoměřicích – Státní okresní archiv Semily zpřístupnil rozsáhlý soubor Bukovinských letopisů, který v letech 1948-1965 sepsal na základě starších pramenů, literatury a vyprávění Vilém Žďárský. Deset částí kroniky a další její doplňky obsahují řadu informací k nejrůznějším aspektům života na Turnovsku zvláště v období 19. a první poloviny 20. století.
Z fondů Muzea Jindřichohradecka byl v roce 2016 zpřístupněn jeden rukopis, který obsahuje německé kuchařské recepty napsané v letech 1744-1746, a 13 starých tisků. Tisky pocházejí převážně z 18. století z jindřichohradeckých tiskáren, které provozovali František Antonín Schönstein a Hynek Vojtěch Hilgartner. Výjimkou jsou dva pražské tisky, jeden vytištěný v roce 1567 u Jiřího Melantricha z Aventýnu (Knížka potěšitedlná všechněm těhotným a rodícím manželkám, S 104), druhý roku 1738 ve staroměstské jezuitské tiskárně (Manuale Tironis Christiani et Parthenii, S 327), který je doplněn rovněž rukopisnými modlitbami.
