Ze sbírek knihovny Královské kanonie premonstrátů na Strahově byly digitalizovány čtyři rukopisy. Nejstarším je sborník děl Jana Cassiana, napsaný v klášteře Hradisko u Olomouce ve 30.-40. letech 12. století (DA III 25). Z knihovny kláštera ve Weissenau pochází soubor kázání DA IV 42, českého původu je bible DA IV 22 a snad v Salzburku vznikl po roce 1615 katalog tamních biskupů a arcibiskupů (DA II 28), doplněný jejich erby.
Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna pokračovala v digitalizaci skupinou 18 novověkých rukopisů ze signaturního oddělení DB II. Většina těchto svazků je českého původu z období od první poloviny 16. do začátku 19. století. Po obsahové stránce tvoří největší část právní texty a sborníky (DB II 9, DB II 10, DB II 11, DB II 13, DB II 15, DB II 16), s nimiž souvisí také český překlad Institutiones císaře Justiniána opsaný v roce 1562 (DB II 14). Významnou památkou české literatury počátku 17. století je Město duchovní jménem Rozkoš duše Václava Porcia Vodňanského (DB II 4). Dále jsou v digitalizovaných rukopisech zastoupeny např. zápisky z pražské univerzity, konkrétně z přednášek Bernarda Bolzana (DB II 19, DB II 20), modlitební knížky (DB II 22, DB II 23) nebo česká kázání (DB II 5, DB II 7).
Národní technická knihovna v Praze ze svých sbírek v roce 2024 zpřístupnila jeden rukopis a devět tisků. Rukopis (sign. C 1178 system number: 615616) vznikl asi na konci 17. nebo začátku 18. století a obsahuje kolekci alchymických receptů. Tisky pocházejí z období od roku 1645 do začátku 19. století, nejstarší (sign. F 11 system number: 606794) byl vytištěn v Paříži, ostatní v Německu. Jejich výrazná většina se věnuje vojenství a pevnostní architektuře.
Muzeum Brněnska v roce 2024 digitalizovalo další čtyři středověké rukopisy z knihovny benediktinského opatství v Rajhradě. Časově i obsahově jde o homogenní celek – všechny kodexy pocházejí z první poloviny 15. století a obsahují převážně kazatelské sbírky, k nimž jsou připojeny i jiné kratší texty (např. v R 368 traktát proti přijímání pod obojí). V některých rukopisech jsou zapsány i české a německé glosy.
Ze sbírek Severočeského muzea v Liberci byly v roce 2024 zpřístupněny dva rukopisy. Starším je teologický spis Johanna Chrysostoma Kretschmera (inv. č. ST 2406) z let 1667-1669, mladším kronika obce Jítrava (inv. č. ST 2405), kterou zpracoval v letech 1894-1900 tamní kameník Michael Linke a obsahuje kromě krátkého historického úvodu zejména zprávy o současných nebo nedávno minulých událostech 19. století.
