Z fondů Slovanské knihovny bylo v roce 2017 zpřístupněno osm rukopisů. Nejstaršími z nich jsou neúplný Suděbnik Ivana III., sborník práva ruského státu (signatura B 1), opsaný snad roku 1560, a liturgický kodex (signatura T 4311), který vznikl na Ukrajině nejspíše na konci 16. století. Další digitalizované rukopisy pocházejí ze 17. a 18. století z území Ruska, Ukrajiny a Chorvatska.
Nově zpřístupněné kodexy NK pocházejí ze tří větších provenienčních celků: starého fondu NK, rukopisů kláštera v Teplé a bývalé pražské lobkowiczké knihovny. Po obsahové stránce jde o pestrý soubor, v němž převažují kodexy teologické, liturgické a homiletické, zastoupena jsou ale také díla legendistická, lékařská, gramatická, filozofická či právní a rukopisy biblické, v některých případech s výklady. Kodexy s dochovanými vlastnickými záznamy pocházejí z významných českých středověkých knihoven: kromě kolejí pražské univerzity jde např. o svazky z augustiniánských kanonií v Roudnici nad Labem a Třeboni nebo z cisterciáckého kláštera ve Zlaté Koruně. Nejstarší zpřístupněné kodexy pocházejí z 12. století, nejmladší z počátku 16. století. Z jazykového hlediska výrazně převažuje latina, digitalizována je ale také významná památka české literatury, tzv. Hradecký rukopis s duchovními skladbami a satirami (signatura XXIII G 92), z německých kodexů pak některé rukopisy s právními texty (Teplá MS. C 5, Teplá MS. D 13). Pro dějiny knižní malby jsou zajímavé např. kodexy Teplá MS. E 46, pocházející z roku 1491 z Magdeburgu, rukopisy českého původu Teplá MS. D 16 (Nový zákon s komentář) a Teplá MS. b 15 (modlitební kniha) nebo italský rukopis Teplá MS. E 8.
