Vědecká knihovna v Olomouci zpřístupnila sborník z první poloviny 15. století (sign. M II 55). Jeho obsahem jsou jednak proslovy vyslance basilejského koncilu Jana Palomara a další protihusitská díla, jednak spisy kancléře pařížské univezity Jeana Gersona a dále menší texty včetně bul papeže Martina V.
První část rukopisů zpřístupněných z fondů Národní knihovny ČR v roce 2022 tvoří 27 středověkých kodexů ze signatur I-VI. Naprostá většina rukopisů je českého původu a byla napsána ve 14. a 15. století. Po obsahové stránce jde především o různé teologické spisy a sbírky kázání. Z děl českých autorů byl digitalizován výklad Jana Rokycany na dva listy apoštola Pavla (sign. IV A 24). Některé svazky obsahují i díla z oblasti přírodních věd (např. pojednání o lécích, snad Mikuláše ze Salerna, v III E 13, lékařský sborník I G 23 nebo astrologické dílo Liber introductorius ad iudicia stellarum Guida Bonattiho de Forlivio v IV B 10). Liturgické rukopisy zastupuje např. minoritský zpěvník ze 14. století (VI C 20b), cisterciácký misál z přelomu 13./14. století (I E 10) nebo kniha sekvencí z přelomu 15./16. století (VI C 15). Pro dějiny německé literatury je významný sborník I C 40, který obsahuje mj. Büchlein der Ewigen Weisheit Heinricha Seuseho, překlad listu rabína Samuela rabínu Isákovi od Irmharta Ösera a tzv. „Münchner Apostelbuch“.
Ze sbírek knihovny Kanonie premonstrátů v Nové Říši byly zpřístupněny tři iluminované rukopisy. Nejstarší z nich (sign. NŘ 79) pochází ze začátku 13. století, obsahuje Macrobiův výklad Scipionova snu a glosy k tomuto textu a ve středověku patřil knihovně benediktinského kláštera Michaelsberg (Siegburg). U dalších dvou rukopisů jde o hodinky francouzského původu. Starší kodex (NŘ 87) byl napsán na konci 14. století a jeho iluminace jsou kladeny do okruhu malíře Jakuba Coëna, mladší (NŘ 86) vznikl v poslední třetině 15. století.
