Měsíc: Říjen 2020

Většina z 28 nově digitalizovaných rukopisů Vojenského historického ústavu Praha pochází z 18. století. Jde zvláště o příručky k vojenským cvičením, zastoupena jsou ale také díla správní (pojednání Ignáce Kempfa von Angret o Banátu v IIR B 2275) nebo z oblasti vojenské teorie (spis Ludwiga Andrease von Khevenhüller v IIR F 1612). Několik rukopisů obsahuje obecné i konkrétní texty k vojenským fortifikacím. Spis vojenského lékaře (IIR F 417) pojednává o funkci a vlastnostech jednotlivých součástí vojska, ale vztahuje se rovněž k léčení chorob na základě autorových osobních zkušeností. Několik drobných rukopisů obsahuje básně (IIR C 3675, IIR B 1888) či heraldické pojednání (IIR C 14160). Obrazová složka dominuje ve svazku s nákresy ke konstrukcím lafet (IIR G 372).

Z fondů Severočeského muzea v Liberci byly zpřístupněny dva svazky obsahující kromě tištěných děl i rozsáhlé rukopisné doplňky. Obsahem staršího konvolutu inv. č. ST 1345 jsou tištěná kázání Bartoloměje Wagnera z roku 1607, k nimž byly na přídeštích a vevázaných listech v první čtvrtině 17. století doplněny koncepty kázání a další poznámky, převážně rukou Valentina Frümalda. Svazek inv. č. ST 702 obsahuje tištěné dějiny Frýdlantu a Liberce Jana Karla Rohna z roku 1763, k nimž byly na úvodních 50 stranách dopsány kronikářské zápisy, účetní záznamy a duchovní úvaha Karla Voigta z Chrastavy.

Západočeské muzeum v Plzni v roce 2020 zpřístupnilo dva staré tisky. Pařížské vydání mší za zemřelé z roku 1682 (sign. 505 A 006) nese na vazbě zlacené heraldické supralibros opata cisterciáckého kláštera v Plasích Evžena Tyttla. Rovněž tisk 505 D 006 z roku 1670 je zajímavý svou dobovou vazbou, pořízenou pro papeže Klementa X.

Městské muzeum a galerie Polička zpřístupnilo v roce 2020 starý tisk Martina z Cochemu Velká štěpná zahrada, vytištěný v Brně v letech 1751-1752 Václavem Lenhartem v tiskárně dědiců Jakuba Maxmiliána Svobody (sign. K 450). Toto konkrétní vydání opakovaně tištěného díla zatím nebylo v soupisech podchyceno.

Muzeum Jindřichohradecka digitalizovalo v roce 2020 15 novověkých rukopisů. Nejstarším z nich je neúplná modlitební knížka z roku 1541 (sign. RK 055). Většina ostatních pochází z 18. století a obsahuje jazykově české i německé modlitby, obvykle doprovázené jednoduchou výzdobou. Rukopis invitatoria s žalmy a písněmi ke svátku Narození Páně (sign. RK 050) je částečně notován. Obsahově se od ostatních rukopisů odlišuje soubor německých kuchařských a lékařských receptů (sign. RK 146), do něhož byly dále doplňovány údaje o titulech a cenách knih na přelomu 18./19. století.