Měsíc: Červenec 2024

Letošní zdigitalizované knihy ze Slovanské knihovny pocházejí ze 17. a 18. stol. z oblastí dnešní Dalmácie, východní Evropy a severního Ruska. Nejstarší je cyrilská rukopisná liturgická kniha pro dobu postní Tripěsnec neboli Triodion či Triod z r. 1608 pocházející z oblasti východní Evropy (sig. T 9774). Marginálie svědčí o tom, že se kniha původně nacházela na Zakarpatí, konkrétně v obci Velykyj Bereznyj. Následuje opis náboženské poémy Mandaljena pokornica (Magdaléna kajícnice) od chorvatského barokního klasika Ivana Buniče-Vučiče (1591–1658) z roku 1714 (sig. T 4161). Poslední je severoruský církevněslovanský rukopis ze sbírky A. D. Grigorjeva Pověst‘ ob Apollonii, korolě Tirskom (příběh o tyrském králi Apolloniovi) zřejmě z konce 18. století (sig. A 10).

Z fondů Regionálního muzea v Teplicích byly v roce 2024 digitalizovány tři novověké svazky. Nejstarší z nich (sign. MS 21) obsahuje diplomatická hlášení benátského vyslance v Mantově z části roku 1629. Rukopis R 2022/36 zaznamenává církevní obřady pro různé příležitosti a byl pořízen v první čtvrtině 18. století pro Benedikta Simona Littweriga, opata oseckého kláštera, generálního vikáře českých cisterciáckých klášterů a vizitátora. Do kodexu MS 29 si zaznamenával Franz Wenzel Tobisch své dojmy z cesty z Neapole do Teplic, již podnikl v letech 1819-1820 jako vychovatel Edmunda z Clary-Aldringenu.

Ze sbírek Hudebního oddělení Národní knihovny České republiky bylo v roce 2024 digitalizováno 37 dokumentů. Jejich většina pochází ze sbírky kantorského rodu Strachotů z Panenského Týnce, menší část z podobné kolekce rodu Hübnerů z Dlouhého Mostu. Opisy pocházejí převážně z poslední čtvrtiny 18. a první třetiny 19. století a mezi autory skladeb jsou zastoupeni např. František Xaver Brixi, Jan Křtitel Vaňhal, Vinzenz Maschek, Jiří Ignác Linek nebo Václav Pichl. Kromě partitur jsou mezi digitalizovanými dokumenty rovněž teoretické příručky a učebnice.

Husitské muzeum v Táboře zpřístupnilo jako svůj první rukopis sborník z první poloviny 15. století (sign. V-M 017), obsahující zejména části různých kazatelských sbírek Jakoubka ze Stříbra. Další krátký text zapsaný na začátku kodexu je spojován s osobou zvoleného biskupa táborské církve Mikuláše z Pelhřimova a spis De quadruplici sensu sacrae scripturae je někdy připisován Janu Husovi.

Městské muzeum a galerie Polička zpřístupnilo rozsáhlý sborník opisů evangelických tisků doprovázených církevními písněmi. Jednotlivá díla byla opsána v rozmezí let 1814-1817 a většinou jde o spisy a kázání protestantského kněze Havla Žalanského (Phaëthona), tištěné v druhém desetiletí 17. století.

Knihovna Národního muzea v roce 2024 zpřístupnila čtyři středověké rukopisy českého původu. Iluminované kodexy zastupuje dvojice misálů pražské diecéze, XVI B 12 asi z doby kolem roku 1330 a XIV A 1 ze začátku 15. století. Rukopis XVII E 2 z přelomu 14./15. století obsahuje cestopis Odorika z Pordenone a spis Viléma Duranda Rationale divinorum officiorum a XVIII A 40 z roku 1398 latinské znění Postily studentů pražské univerzity Konráda Waldhausera.