Měsíc: Prosinec 2019

Pokračující zpřístupnění kodexů Národní knihovny České republiky se orientovalo zejména na středověké části signatur IV a V. Po obsahové stránce mezi nimi převažují díla teologická; biblickou exegezi reprezentují např. komentáře Mikuláše z Lyry (IV.G.17, V.B.19, V.C.6, V.C.14), Roberta Holkota (V.B.12) nebo Haymona z Auxerre (V.C.9, V.C.19), v několika svazcích jsou dochovány různé výklady základní teologické příručky středověku, Sentencí Petra Lombarda (IV.H.21, IV.H.23, V.A.22, V.A.26). Zastoupeny jsou ale také spisy filosofické (výklady Aristotelových spisů, opsané nebo vyučované na pražské univerzitě) nebo užívané v pastorační a zpovědní praxi (zpovědní sumy Tomáše Chobhama nebo Bartoloměje de Sancto Concordio). Přírodním vědám se věnuje např. lékařský sborník 13./14. století, který patřil mistru pražské univerzity Janu Ondřejovu řečenému Šindel (IV.F.20), astronomické sborníky (IV.G.10 a V.A.11) nebo báseň o lékařských účincích rostlin Macer Floridus s komentářem (IV.G.9). Několik svazků obsahuje také texty liturgické a kazatelské. Historiografická díla zastupuje kronika neznámého erfurtského minority (IV.H.25), v rukopisu z kláštera Zlatá Koruna je zapsán oblíbený soubor životů světců, Legenda aurea Jakuba z Voragine (XIII.C.15). Z přelomu 15./16. století pochází sborník textů humanisty Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic (I.D.3). Kromě rukopisů bylo digitalizováno také pět zlomků 14.-15. století, které obsahují mj. instrumenty veřejných notářů, vztahující se k soudním nebo majetkovým záležitostem (XXIV.A.57, XXIV.A.226), nebo zlomky soudních akt pražské konzistoře (XXIV.A.6). Samostatnou skupinu tvoří osm rukopisů 17.-19. století ze sbírek Slovanské knihovny. Jsou psány převážně církevní slovanštinou, ale i chorvatsky, italsky a latinsky. Kromě liturgických a náboženských textů jde rovněž o životopisy nebo o spisy heraldické.

Národní lékařská knihovna Praha v roce 2019 digitalizovala šest svazků. Polovinu tvoří česky psané rukopisné lékařské sborníky nebo jejich části, pocházející většinou z druhé poloviny 18. století. Jejich obsahem jsou převážně lékařské recepty, ale také texty o pouštění krve a o působení nebeských těles na člověka. Tři tisky obsahují latinský traktát o artridě a dně z roku 1653, naučení arcibiskupské konzistoře pro porodní báby z roku 1770 (oba vytištěné v Praze) a vyobrazení chirurgických operací a nástrojů, vytištěné v Berlíně roku 1844.