Z technických důvodů jsou obrazy na úložišti Národní knihovny do odvolání nedostupné. Děkujeme za pochopení. 17967 / 17967 / cs / 1 / admin
Ze sbírek Regionálního muzea v Teplicích byl digitalizován utrakvistický graduál z roku 1560 (MS 1) a kancionál z roku 1566 (MS 2). Oba rukopisy byly pořízeny pro literátské bratrstvo při farním kostele sv. Jana Křtitele v Teplicích a napsány v pražské dílně Jana Táborského z Klokotské Hory. Na jejich výzdobě se podíleli přední iluminátoři své doby: Fabián Puléř a Matouš Ornys z Lindperka. Na rozdíl od jiných obdobných památek zůstaly v obou rukopisech i texty a vyobrazení, které se váží k Janu Husovi a jeho svátku.
Západočeské muzeum v Plzni ze svých sbírek zpřístupnilo kolorovaný exemplář atlasu měst z oblasti dnešní Belgie, Nizozemí, Lucemburska a Francie s jejich kolorovanými rytinami, vydaný v Amsterodamu v roce 1657.
Z fondů Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě bylo v roce 2017 zpřístupněno 33 starých tisků, jejichž část se do sbírek této instituce dostala s kolekcí významného sběratele Bohumila Malotína. Z obsahového hlediska se jedná o pestrý soubor zábavné, vzdělavatelské a morálně-naučné literatury, modliteb, písní a dalších textů, pocházejících převážně z 18. století, mezi nimiž je rovněž řada unikátů.
V roce 2017 byly digitalizovány první dva rukopisy z knihovny kláštera ve Vyšším Brodě. Tento klášter byl založen v roce 1259 Vokem z Rožmberka a jeho knihovna dodnes obsahuje památky z celé doby jeho vývoje včetně kodexů, které si s sebou přinesli první mniši z mateřského kláštera v rakouském Wilheringu. O obsahu knihovny na konci 13. století máme informace z neúplného seznamu knih, který je v jednom z vyšebrodských kodexů zaznamenán a který patří k nejstarším dochovaným v českých zemích. Přes množství rukopisů, které pokrývají celou dobu existence kláštera, čímž se vyšebrodský soubor řadí v Čechách mezi výjimečné, byla středověkým, ale i mladším dějinám knihovny zatím v odborné literatuře věnována jen omezená pozornost.
Z klášterní knihovny byly zpřístupněny dva rukopisy: sign. XXXVII a 8b. U prvního jde o iluminovanou modlitební knihu z franko-vlámské oblasti nebo Burgundska, napsanou v první polovině 15. století. Druhý kodex je znám především germanistům, jde o tzv. Hohenfurter Liederbuch (Vyšebrodský zpěvník), který byl napsán kolem poloviny nebo po polovině 15. století, obsahuje 81 německých duchovních písní nebo jejich částí a patří k nejvýznamnějším památkám středověké německé literatury, uloženým v České republice.
Muzeum Jindřichohradecka ze svých sbírek v roce 2017 zpřístupnilo celkem 16 rukopisů a starých tisků. Rukopisy tvoří menší část tohoto souboru – jde o lékařská díla, svatební proslovy a proroctví, zapsané v 18. století. Na pomezí obou skupin stojí štambuch Johanna Hegenmüllera, který si památníkové záznamy včetně doprovodné výzdoby nechával zapisovat do tisku Andrease Alciatiho Emblematum liber. Staré tisky až na výjimky reprezentují jazykově českou i německou produkci jindřichohradeckých tiskařů 18. století. Některé z digitalizovaných svazků pocházejí z majetku jindřichohradeckého probošta Vojtěcha Juhna (1779-1843).
Oblastní muzeum v Lounech v roce 2017 digitalizovalo šest rukopisů a tři staré tisky. Soubor rukopisů je obsahově homogenní, u všech jde o jazykově české modlitební knížky (výjimečně s doplněnými německými částmi) z druhé poloviny osmnáctého a první třetiny devatenáctého století, některé obsahují i přesnou dataci vzniku a osobní poznámky svých majitelů. U všech tisků (sign. S 117, S 5275 a S 7724) se podle dosavadní evidence jedná o unikáty.
Náš vývojový tým v současné době pracuje na editačním prostředí, které v budoucnu umožní vytvářet tři různé typy výstupů – odborný článek, průvodce pro výzkum a virtuální výstavy. Ve spolupráci s Ústavem hudební vědy na FF UK v Praze a Oddělením rukopisů a starých tisků Národní knihovny ČR připravujeme v novém editoru první virtuální výstavu věnovanou historickým hudebním notacím.
Základní informace včetně aktuálních možností editoru jsme prezentovali 30.5.2017 na konferenci Inforum 2017 (23. ročník mezinárodní konference o profesionálních elektronických informačních zdrojích).
V roce 2017 bylo ze sbírek Královské kanonie premonstrátů na Strahově digitalizováno 20 novověkých rukopisů (částečně uložených v Národním archivu, ve fondu Premonstráti – klášter Strahov, Praha). Po obsahové stránce jde téměř bez výjimek o historiografické prameny a diáře, které se vztahují k dějinám klášterů v Doksanech a na Strahově, ale i k dalším institucím (kolej Norbertinum, kostel sv. Havla na Starém Městě pražském, klášter pražských karmelitek, benediktinský klášter sv. Jana pod Skalou, klášter paulánů na Starém Městě pražském), řádům (dějiny klášterů augustiniánů eremitů sepsané J. F. Hammerschmidem) a událostem (obléhání Prahy v roce 1744).
Opět po dvou letech jsme na pozvání paní Mgr. Andrey Mařákové ve středu 5.4.2017 navštívili SOŠ prof. Švejcara, kde studují budoucí pracovníci knihoven, muzeí a archivů. Studentům jsme společně se zástupcem Referátu Manuscriptoria NK ČR, panem Tomášem Klimkem, představili sérii přednášek, které se kromě stručných informací o firmě AiP Beroun s.r.o věnovaly především projektu Manuscriptorium.…
Read more
