Dne 29. srpna 2021 zemřel Ing. Stanislav Psohlavec, jeden ze zakladatelů Manuscriptoria.
Muzeum Brněnska v roce 2021 zpřístupnilo další dva středověké rukopisy z fondu knihovny Benediktinského opatství Rajhrad. Kodex R 353 obsahuje neúplnou latinskou bibli z první poloviny 15. století s několika českými glosami. Sborník německých textů R 360 byl opsán v roce 1424 a obsahuje dílo Heinricha Seuseho Büchlein der ewigen Weisheit, překlad apokryfních listů o sv. Jeronýmovi, který pořídil litomyšlský a olomoucký biskup Jan ze Středy, a překlad díla Vitaspatrum, které zahrnuje především životy a naučení starokřesťanských poustevníků.
Ze sbírek Muzea Jindřichohradecka byla digitalizována inkunábule Kutnohorské bible, již vydal v roce 1489 tiskař Martin z Tišnova (sign. S 2746). Tato inkunábule byla vytištěna ve dvou vydáních, zde jde o smíšený typ 1. a 2. vydání (označovaný také jako třetí typ), konkrétně byly chybějící dvoulisty druhého vydání doplněny ze zbytků prvního vydání a po vyčerpání tištěných zásob byly scházející listy doplněny rukou. Tisk byl doplněn kolorovanými iniciálami a v několika případech i výzdobou bordur.
Z fondů Vojenského historického ústavu Praha bylo v roce 2021 zpřístupněno 28 rukopisů převážně z 19. století. Po obsahové stránce jde o pestré spektrum textů, jejichž část tvoří osobní zápisky a paměti (sign. IIR B 2233, IIR B 2325, IIR C 16910, IIR C 3749), krátké oslavné básně a texty, díla o různých vojenských operacích a taženích nebo o vojenském stavitelství, příručky týkající se zvláště střelných zbraní a dělostřelectva (včetně díla o střelném prachu Carla Heinricha Riegela v IIR F 1627), pojednání o cvičení jezdectva, které sestavili Franz Philipp von Lamberg a Ignaz Ludwig Paul von Lederer, a další. Historiografická díla zastupuje opis latinského životopisu Albrechta z Valdštejna, jehož autorem je Václav Vojtěch Červenka z Věžnova (IIR F 526), nebo dějiny rakouského dragounského regimentu Prinz Eugen von Savoyen od Friedricha La Croix de Laval (IIR F 546). Některé spisy jsou doprovázeny ilustracemi, obrazová složka převažuje v IIR B 2326 (vyobrazení výložek a uniforem rakouských vojáků) nebo v IIR B 3827 (vyobrazení námořních vlajek).
Regionální muzeum v Teplicích ze svých sbírek v roce 2021 digitalizovalo dva rukopisy. Starším z nich je graduál (sign. Or I 2) se zpěvy mešního ordinaria a k pevným svátkům, jehož většina byla napsána v roce 1656 v cisterciáckém klášteře v Oseku. S cisterciáckým řádem je spojen i soupis zemřelých z jednotlivých konventů (převážně českých), který zahrnuje období let 1762-1943 a byl založen v hornolužickém klášteře Marienstern (sign. R2020/28).
V Manuscriptoriu si nyní můžete prohlédnout virtuální podobu výstavy Lipnická bible 1421–2021: Štít víry do neklidné doby. Lipnická bible, jež je v současnosti uložena v Muzeu bible v americkém Washingtonu, D.C., je od 1. do 15. září 2021 vystavena v Národní knihovně České republiky. Při příležitosti 600. výročí vzniku tohoto unikátního středověkého rukopisu ji připravil…
Read more
Národní knihovna České republiky bude od 1. do 15. září 2021 hostit výstavu Lipnická bible 1421–2021: Štít víry do neklidné doby. Bude zde k vidění unikátní středověký rukopis, tzv. Lipnická bible zapůjčená z amerického Muzea bible ve Washingtonu D.C., společně s dalšími vzácnými biblickými rukopisy uloženými ve sbírkách Národní knihovny. Celá výstava bude rovněž převedena do virtuální podoby a budete si ji moci kdykoliv prohlédnout v Manuscriptoriu, kde bude zveřejněna i kompletně digitalizovaná Lipnická bible.
V roce 2021 bylo z fondů Knihovny Národního muzea zpřístupněno dalších pět středověkých rukopisů. Jejich většina prošla knihovnou augustiniánské kanonie v Roudnici nad Labem. Sborníky církevního práva XVII A 5 a XVII A 15 byly alespoň částečně napsány v Itálii na přelomu 13./14. a v první polovině 14. století, z téže doby pochází i další právní pojednání Bernarda z Parmy Casus longi in quinque libros decretalium (XVII A 9). Opis díla Historia satirica Pavla (Paulina) z Benátek (XVI A 8) byl pořízen na počátku 15. století v Čechách, nejspíše v Praze, a roudnické kanonii jej odkázal generální vikář pražského arcibiskupství Adam z Nežetic v roce 1414. Posledním digitalizovaným kodexem je misál pražské arcidiecéze z počátku 15. století (XVI A 9), užívaný při oltáři sv. Ondřeje v plzeňském farním kostele sv. Bartoloměje.
Z fondů Oblastního muzea a galerie v Mostě byl v roce 2021 zpřístupněn jeden rukopis – jde o spis Liber vitae et mortis fratrum ordinis minorum conventualium in conventu Pontensi sancti Francisci defunctorum, založený Matthiasem Kollnbergerem (sign. 27/Ruk). Dílo pojednává především o činnosti mosteckého minoritského konventu a jeho členů v letech 1740-1862 a je doplněno i rytinami a úředními dokumenty.
Ze sbírek hudebního oddělení Národní knihovny České republiky bylo zpřístupněno 19 signatur. Nejstarší z nich pochází z poslední čtvrtiny 18. století, většina byla opsána ve s toletí devatenáctém. Větší skupinu tvoří opisy skladeb Františka Xavera Brixiho (sign. 59 R 1236, 59 R 1237, 59 R 1240, 59 R 1247, 59 R 1250), dále jde např. o opisy výňatků z opery W. A. Mozarta Únos ze Serailu, partitury opery Federica ed Adolfo Vojtěcha Jírovce, partitury divadelní hry se zpěvy Der Diamant des Geisterkönigs Josefa Drechslera nebo o opisy liturgických textů a duchovních písní. Některé z rukopisů pocházejí ze sbírky MUDr. Ludvíka Hornova.
